Rozmanitou výtvarnou formu Jana Go nesvazují žádná dogmata, přesto považuje za základ kvalitní tvorbu, renesanční způsob malby a hned potom experiment a hledání. Sám tvrdí, že v tvůrčím procesu neexistuje technologie, jež by neznal.
Běžně kombinuje mramor, tmely nanášené injekčními stříkačkami, které si sám vyrábí, kokosová vlákna, alkydové, akrylové, syntetické barvy. Do obrazů vsazuje mramorový písek, stavební materiály, používá polychromii zlatem či stříbrem a nekonečné množství dalšího netradičního materiálu, aby stvořil artefakt vyvážený, esteticky dokonalý, ale v žádném případě ne střízlivý nebo nevýrazný.
Magická abstrakce je v jeho pojetí výsledkem syntézy různých postupů-spiritualismu, informelu, strukturalismu, částečně i surealismu a projevuje se dekompozicí, izolovaný vizuálními prvky, neohraničeností plochy obrazů.
Tvorba Jana Go je přijímána se zájmem nejen v Evropě, ale i ve vzdálených kulturách vůbec – a to svědčí o jeho velkém umění.
